Historie čertů Krampus

Krampus je Alpské strašidlo které se objevuje především okolo Adventu. Je to starověká tradice, která vznikla v rakouských Alpách odkud se postupně rozšířila do celého Rakouska a postupně i do okolních státu – Německa, Slovinska, Maďarska, severní Itálie a Chorvatska.

Jméno Krampus vzniklo z rakouského KRAMPAS – něco neživého.

V období inkvizice byla tato tradice zakázána pod hrozbou trestu smrti.

V mnoha  Alpských vesničkách a městech jsou do dnes pořádány takzvané Krampuslafy průvody krampusů a jejich skupin , které mezi sebou soutěží o nejlépe vyřezanou masku, udělaný kostým i celkový projev celé skupiny. Každá skupina je něčím zajímavá, jsou doprovázeny projížďkami na pekelných vozech, lesními lidmi, různými strašidly, rachotem kravských zvonů, řetězů, hlasité hudby, kouře a dýmu.

Každá maska je vlastně takové malé umělecké dílo. Jsou ručně vyřezávané z lipového nebo borového dřeva a ručně malované. Na každé masce jsou přidělané pravé rohy které jsou používány především z muflonů, beranů, kamzíků a koz. Kožichy jsou šity z pravé kůže horských koz nebo ovcí, jsou dělané jako kombinézy, dvoudílné obleky a v posledních letech je hodně oblíbená lisovaná – tvarovaná kůže. Každý Krampus by měl mít kolem pasu připevněný kravský zvon, který by měl vyset skoro až ke kolenům, měl by mít kravský ocas, vrbové proutí na šlehání, někdy i řetěz. Na zádech by měl mít nůši do které dával podle pověsti zlobivé děti.

Hlasité zvonění kravských zvonů mělo zahánět zlé lidi.

Svátek Krampusů je 5. prosince , ale po horských vesničkách a městech chodí většinou od listopadu až do ledna.